Rok 2023 byl neuvěřitelný a nechápu že už je konec. Jak je možné že utekl tak rychle!? Stihla jsem toho opravdu hodně a ráda bych se ohlédla za všemi cestami a výlety, které jsem absolvovala.
Hned z kraje roku o velikonočních prázdninách jsme navštívili Máchův kraj. Máchův kraj je plný hradů, skal, lesů a my jsme od každého stihli něco. Podívali jsme se na hrady a zříceniny: Houska (hrad s tajemnou atmosférou, peklem v podzemí a spoustou zrcadel), Bezděz (seznámili jsme se se skvělým průvodcem), Ralsko (prudký kopec, hodně větru, nádherné výhledy..) a Kokořín. Kromě hradů jsme prošli několik skal, skalních bludišť a skalních pokliček.
Ti kteří četli můj článek Tour du Mont Blanc - spaní s býky, nádherné výhledy a dobré jídlo vědí o této trase asi vše. Rozhodně ji ale musím zmínit i v této rekapitulaci. Pro ty, co článek nečetli: jedná se o 170 kilometrový trail, vedoucí přes Francii, Itálii a Švýcarsko. Cesta nám zabrala necelých 10 dní. Vycházeli jsme ze Švýcarska, kde jsme nakonec i končili. Jak jste zřejmě pochopili z názvu, celá cesta vede okolo nejvyšší hory Evropy - Mont Blancu.
Kromě výhledů na Mont Blanc jsme viděli i další nádherné hory, údolí, řeky, vodopády... spoustu zvířátek jako sviště, kamzíky, ibexe a býky... a nakonec ochutnali hodně dobrého jídla ze všech možných krajin.
Cestu doporučuji všemi deseti. Není příliš náročná ale přece jenom není snadná. Nabízí přespání na nejnádhernějších místech, na která s taťkou rádi vzpomínáme. A potkali jsme spoustu skvělých lidí.
Myslím že s taťkou na těchto 10 dní jen tak nezapomeneme. Pokud vás trail zaujal, doporučuji přečít můj článek nebo si stačí jen prohlédnout fotky, pro pochopení mého nadšení.
O Islandu jsem také již napsala celý článek, který poměrně rozsáhle popisuje každé místo, které jsme navštívili. A že jich bylo! Pokud Vás Island zajímá, doporučuji přečíst: Sopky, ledovce, vodopády... Island za sedm dní .
Měli jsme velké štěstí vlastně úplně na všechno. Pár dní před naším příjezdem vybouchla sopka Litli Hrutur, takže jsme viděli neuvěřitelný pohled lávu tryskající z kráteru. Koupali jsme se v termálních pramenech. Viděli jsme nespočet vodopádů, které byly snad úplně všude! Viděli jsme ledovce, jezera a oceán. Velké štěstí jsme měli také na počasí. Za celý pobyt nám pršelo jen jednou a to na asi 5 minut.
Ve zkratce: nádherná místa, výborné jídlo, skvělé počasí a neuvěřitelná příroda s těmi nejlepšími lidmi.
Jedna z českých cest je pěší výlet z Velkého Poříčí do Adršpachu. I po všech zahraničních cestách musím říct, že v Česku je stejně nádherně. O tomto výletu jsem také napsala celý článek, takže v případě zájmu doporučuji přečíst: Stezka Českem - pěšky z Poříčí do Adršpachu.
Cesta byla nejdříve jen lesem, v horku, po cyklostezkách... Ale každým metrem se měnila a byla zajímavější a zajímavější. V Polsku jsme procházeli kolem větrného mlýnu a stromů plných švestek. Došli jsme ke skalnímu městečku Ostaš kde jsme celý večer hráli na schovávanou a přejedli se kynutými knedlíky. A poté v Teplicích prošli Teplickými skalami a v Adršpachu těmi Adršpašskými.
I přes velké množství lidí a noční bouřku si myslím že se všem výlet líbil stejně jako mě. A musím říct, že já jsem byla opravdu nadšená! Miluju jak je v České republice příroda a turistika dostupná a přece jenom nádherná. Těším se na další nové cesty po Česku.
O Velké Británii jsem také napsala poměrně obsáhlý článek, který by některé mohl zaujmout: Bláznivé počasí, dvoupatrové autobusy, bílé útesy a středověké město - Anglie během 4 dní
Opět pro ty, kteří článek nečetli. Velkou Británii jsem navštívila v rámci školního zájezdu a nelituji jediné minuty, kterou jsem tam strávila. Díky skvělé průvodkyni jsme viděli všechna zajímavá místa: Londýn, Oxford, Brighton, Windsdor, Seven Sisters... Ačkoliv je Velká Británie evropským státem, atmosféra působí jako z úplně jiného světa. Líbila se mi historie a hrdost tohoto státu. Líbila se mi univerzitní a vzdělaná atmosféra v Oxfordu, obrovské mrakodrapy s vtipnými názvy v Londýně, vítr, déšť a obrovské vlny u oceánu, nádherné křídové skály Seven Sisters a všechna neuvěřitelná architektrura v celé Anglii.
Doporučuji při návštěvě do Anglie nejet pouze do Londýna. My jsme v Londýně strávili 2 dny a musím říct, že mi to stačilo. Mnohem více si mi líbila i jiná zajímavá místa.
O výletu do Slovinska jsem žádný článek nenapsala, takže bych vám ho chtěla popsat zde. Hlavní účel cesty byly závody Tek na Šmarno Goro. Jedná se o 5 kilometrů dlouhý závod v běhu do vrchu.
První den jsme se proběhli okolo jezera Bled a odpoledne se podívali na kratší závod, který probíhal den před tím naším.
Náš závod byl neuvěřitelný, protože jsem nikdy takový závod neběžela. Ačkoliv jsem tam nikoho neznala, všichni mi fandili. Akorát slovinské juniorky si se mnou povídat nechtěli. Z kopce Šmarna Gora, kam jsme běželi, byl nádherný výhled na okolní hory a později i na údolí pod námi. Nakonec jsem doběhla 4., což mě nejdřív trochu mrzelo ale teď zpětně už jsem spokojená. Odpoledne jsme se podívali k labutímu jezeru kde jsme si dali zákusek za odměnu.
Poslední, třetí, den jsme se šli proběhnout po hranicích Slovinska a Rakouska. Přes všechny kopce které jsme museli vyběhnout a skalky s řetězy které jsme zdolali to stálo za to.
Slovinsko jsme tedy navštívili na 3 dny, což není moc dlouho ale i tak patří mezi nejlepší cesty tohoto roku. Byl to můj první mezinárodní závod a hrozně jsem si ho užila!
Letos se mi poštěstilo jet na lyže do Alp rovnou dvakrát. Poprvé o jarních prázdninách do Skiweltu a podruhé teď o vánočních prázdninách do Nassfeldu.
Skiwelt je obrovské lyžařské středisko, ve kterém se člověk jednoduše ztratí. Svou rozlohou je jedinečné. Rozléhá se přes čtyři vrcholy a přejet z jednoho kraje střediska na druhé je na celodenní výlet. Počasí nám ale vyšlo nádherně, lidí na sjezdovkách moc nebylo a celkově se celý výlet vydařil. Akorát sněhu moc nebylo..
Nassfeld je v porovnání se Skiweltem malé středisko ale rozhodně to neubírá na množství zábavy. Sjezdovky vedou mezi vysokými skálami a výhledy na okolí jsou nádherné. Skoro pořád nám svítilo sluníčko, jen chvílemi se do údolí mezi sjezdovkami dostali mraky. Vyrazili jsme i na výlet. Původně jsme plánovali krátkou procházku údolím.. nakonec se z toho stal pořádný výšlap. Ale za ty výhledy to stálo!
S naší atletickou skupinou jsme na začátku června podnikly dvoudenní výlet v okolí Ústí nad Orlicí. Dohromady jsme ušly asi 30 km (někteří 40 km).
Počasí nám ani nemohlo vyjít lépe. Vycházely jsme z Ústí nad Orlicí, směrem Strážný kde jsme si daly rychlý obídek. Dále Horákova kaple, Dolní Dobrouč až k tábořišti Vápenky. Louka už ale byla obsazená, proto jsme šly na vedlejší louku a to byl asi osud. Celá louka byla nádherně porostlá jarními květinami a pozorovaly jsme západ slunce. Noc jsme všichni ve zdraví přečkali. Někteří sice trochu promrzly ale zima neměla dlouhé trvání, díky nasazenému tempu. Potřebovaly jsme co nejdříve stihnout autobus.
Po několika špatných odbočkách jsme úspěšně došly do Dolní Dobrouče, odkud jsme vyšly poslední prudký kopec na Lanšperk. Pak už jsme plné euforie z blížícího se cíle došly včas zpět do Ústí nad Orlicí. Holky nasedly na autobus a já s Andrejkou se rozhodly si dojít po svých až domů.
Holky jsou skvělé a statečné že svou první vícedenní cestu a první spaní pod širákem zvládly! Doufám že se moc nezalekly a vyrazíme někdy zas :)
Kromě výše zmíněných větších výletů bych na závěr ráda zmínila pár jednodenních výletů po České republice.
Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kteří mě v tomto roce provázeli a už se nemůžu dočkat, co nabídne nový rok. 2024 :)
Přeji Vám všem do nového roku hodně štěstí, zdraví, úspěchů a hlavně času na objevování nových míst s Vašimi blízkými.
Anet :)
Taťka očividně po WHR neměl dost, tak na začátku září vyrazil sám do italských Dolomit na cestu Alta Via1. Z cesty si odvezl plno zážitků - spoustu sněhu, zavřené chaty nebo přespání s vlky. Přeji příjemné čtení :)
Už od začátku našeho kamarádství s Johankou, si plánujeme jak chceme jednou procestovat svět. Ani jedna nevěříme tomu, že se nám tento sen začíná plnit! Na náš první výlet za hranice jsme si vybraly maďarské hlavní město Budapešť. Původně jsme měli jet už na jaře, pak o letních prázdninách a nakonec jsme vyrazily až teď na podzim.
Už se stalo každoroční tradicí, že s taťkou vyrážíme na přechody do vysokých hor. Letos tomu nebylo jinak. Rozhodli jsme se vyrazit opět do Chamonixu. Minulý rok jsme se na Chamonix dívali z vrchu v rámci TMB, letos jsme zde začínali cestu Walkers Haute Route. Jedná se o 220 km dlouhou cestu s převýšením 14 000 m (hodnoty...
Jaké jsou výhody, když nejedete v létě do Itálie k moři ale do hor? Za mě určitě že tam není takové horko, k tomu máte nespočet nových zážitků a uvidíte výhledy co jinde neuvidíte. Takže jsme letos samozřejmě nejeli k moři ale do Alp.
Minulý týden jsem strávila nádherné 4 dny ve Slovinsku a 1 den v Itálii, v rámci odborné exkurze se školou. Exkurze se účastnilo přes padesát lidí, včetně žáků, učitelek a paní průvodkyně. Už na začátku zmíním mé dvě spolužačky - Soňu a Anežku, se kterými jsem trávila nejvíce času.
Mallorca by mohla nést mnoho názvů: ostrov pomerančů, cyklistů, větrných mlýnů, mořských plodů, koz a krásného počasí. Neustále mě překvapuje, jak je každý ostrov jiný. Ačkoliv má Mallorca hory a moře, což mají i ostatní ostrovy, stejně se liší. Mallorca nabízí písčité i kamenité pláže pro ty, kteří rádi odpočívají u moře. Hned vedle pláží řady...